Love Is Everything (LIE) - 15. část

24. listopadu 2013 v 22:00 | N* |  Love is Everything
PO DLOUHATÁNSKÉ DOBĚ TU JE ČÁST A MÁM PRO VÁS PŘEKVÁPKO, POKUD SE VŠECHNO PODAŘÍ, JAK MÁ A DOPÍŠU TO CELÉ, JE MOŽNÉ, ŽE MI POMŮŽE PÁR LIDÍ TO NĚKDĚ PRODAT, JUCHŮ!
Po chvíli, co jsem se koukl jsem viděl, jak spala opřená o okýnko a najednou jí zazvonil mobil v prostředním kastlíku. Vzal jsem ho a na telefonu bylo Emiliino jméno. Nevěděl jsem, jestli to zvednout, ale nakonec jsem to zvedl.
Já: "Em, co chceš?"
Emily: "Nemůžu moc dlouho mluvit, je v pořádku?"
Já: "Až na to, že jí Alex málem zabil, je vyklepaná strachy a bojím se, že to nezvládne, jinak to celkem dává."
Emily: "Cože udělal?!" vyjekla.
Já: "Neječ, ještě tě někdo uslyší. Jak jsi na tom ty s Mikem?"
Emily: "Potřebujeme ještě chvíli času. Nesmíme zmizet všichni naráz. Hele, musím jít, pak mi napište, kde jste." a pak už nebylo nic slyšet. Jenom zvuk motoru a pak jsem uviděl motel, ke kterému jsem zajel. "Lils, Lily vstávej, jdeme se prospat do normální postele a brzo ráno vyjedeme." řekl jsem jí a ona se na mě dívala vražedným pohledem. "Co je?" zeptal jsem se a ona se odpoutala a vylezla. To jsem vyběhl z auta a chytl jsem jí za ruku. "Chci ti pomoct, to je to jediné! Já riskuji svůj život kvůli tobě a Emily a Mike taky, tak nám konečně začni věřit a začni dělat něco užitečného a přestaň se chovat jak namyšlená nána!" a na to mi přiletěla facka.
"Kreténe." řekla jediné slovo a pak šla za mnou na recepci, kde jsme si vzali pokoj a šli jsme na nahoru.
Byla tam pohovka a postel, na které se rozvalila Lily a já si lehl na gauč a celou dobu jsem nemohl spát, ale za to Lily spala podle mě dost klidně.

Ráno.
Nakonec jsem na chvíli usnul, a když jsem se probudil, u malého stolečku seděla Lily s croasantem a šálkem horké kávy. "Ahoj, kde jsi to sehnala."
"No i do motelu dováží něco dobrého."
"A mě jsi vzala taky?"
"Jo." odsekla a ukázala na stolek vedle mě..
"Dík." řekl jsem a sedl jsem si naproti ní. Koukala z okna na náměstí k autům a v očích se jí zaleskly zase slzy. "Co se děje?" zeptal jsem se a ona s zhluboka nadechla.
"Ty se mě ptáš, co se děje? Vidíš to, kam jsme to dopracovali?! Ne vlastně, kam já?! Mám před maturitou, dostala jsem se díky mému prospěchu a díky tomu, jak jsem byla úspěšná v soutěžích na vysněnou školu a jenom díky tomu, že žiješ se mi zkazilo všechno!" začala po mě ječet a nakonec mi vrazila facku a vyběhla z pokoje. Popadl jsem všechny věci a šel jsem je dát do auta. Lily seděla na lavičce a koukala na dálnici, jak se tam míhají auta. "Lily, že jsi se dostala na školu do New Yorku?"
"Jo, jak to víš?"
"Básnila jsi o tom ve škole od té doby, co tě přijali každý den." sedl jsem si vedle ní a usmál jsem se stejně jako ona.
"Jsou to sice 3 hodiny do New Yorku, ale můžeme pak jet i tam."
"A jak odmaturuji?"
"To nějak zařídím. Slibuji." zašeptal jsem a ona se ironicky usmála.
"To zrovna. Jedem." stoupla si a sedla si do auta, kde pustila nahlas písničky.


Z pohledu Justina
Po chvíli, co jsem se koukl jsem viděl, jak spala opřená o okýnko a najednou jí zazvonil mobil v prostředním kastlíku. Vzal jsem ho a na telefonu bylo Emiliino jméno. Nevěděl jsem, jestli to zvednout, ale nakonec jsem to zvedl.
Já: "Em, co chceš?"
Emily: "Nemůžu moc dlouho mluvit, je v pořádku?"
Já: "Až na to, že jí Alex znásilnil, je vyklepaná strachy a bojím se, že to nezvládne, jinak to celkem dává."
Emily: "Cože udělal?!" vyjekla.
Já: "Neječ, ještě tě někdo uslyší. Jak jsi na tom ty s Mikem?"
Emily: "Potřebujeme ještě chvíli času. Nesmíme zmizet všichni naráz. Hele, musím jít, pak mi napište, kde jste." a pak už nebylo nic slyšet. Jenom zvuk motoru a pak jsem uviděl motel, ke kterému jsem zajel. "Lils, Lily vstávej, jdeme se prospat do normální postele a brzo ráno vyjedeme." řekl jsem jí a ona se na mě dívala vražedným pohledem. "Co je?" zeptal jsem se a ona se odpoutala a vylezla. To jsem vyběhl z auta a chytl jsem jí za ruku. "Chci ti pomoct, to je to jediné! Já riskuji svůj život kvůli tobě a Emily a Mike taky, tak nám konečně začni věřit a začni dělat něco užitečného a přestaň se chovat jak namyšlená nána!" a na to mi přiletěla facka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ×Ani× ×Ani× | Web | 25. listopadu 2013 v 17:16 | Reagovat

ahoj precitaj si prosim vrchni box u mna na blogu.. :)

2 Kika Kika | Web | 28. listopadu 2013 v 18:27 | Reagovat

krasne napisane :-}

3 Domi Domi | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 22:14 | Reagovat

krásne píšeš! super časť! :)

4 Domi Domi | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 22:15 | Reagovat

krásne píšeš! super časť! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama