Pozastavení

12. ledna 2014 v 19:48 | N*
No, jak jste si mohli všimout, vůbec jsem tu nebyla dost dlouho.
A za to se moc omlouvám, ale nestíhám to.
Končí pololetí a já doháním známky, jak se jen dá.
O víkendu pořád hrajeme a když nehrajeme, jsem na jízdárně.
 

Sníh

7. prosince 2013 v 23:21 | N* |  Only my memories
Moc lidí mě nechápe.
Nechápou, proč tak miluju sníh.

Omluva

3. prosince 2013 v 6:27 | N*
Moc se omlouvám všem svým affs.
 


Love Is Everything (LIE) - 15. část

24. listopadu 2013 v 22:00 | N* |  Love is Everything
PO DLOUHATÁNSKÉ DOBĚ TU JE ČÁST A MÁM PRO VÁS PŘEKVÁPKO, POKUD SE VŠECHNO PODAŘÍ, JAK MÁ A DOPÍŠU TO CELÉ, JE MOŽNÉ, ŽE MI POMŮŽE PÁR LIDÍ TO NĚKDĚ PRODAT, JUCHŮ!
Po chvíli, co jsem se koukl jsem viděl, jak spala opřená o okýnko a najednou jí zazvonil mobil v prostředním kastlíku. Vzal jsem ho a na telefonu bylo Emiliino jméno. Nevěděl jsem, jestli to zvednout, ale nakonec jsem to zvedl.
Já: "Em, co chceš?"
Emily: "Nemůžu moc dlouho mluvit, je v pořádku?"
Já: "Až na to, že jí Alex málem zabil, je vyklepaná strachy a bojím se, že to nezvládne, jinak to celkem dává."
Emily: "Cože udělal?!" vyjekla.
Já: "Neječ, ještě tě někdo uslyší. Jak jsi na tom ty s Mikem?"
Emily: "Potřebujeme ještě chvíli času. Nesmíme zmizet všichni naráz. Hele, musím jít, pak mi napište, kde jste." a pak už nebylo nic slyšet. Jenom zvuk motoru a pak jsem uviděl motel, ke kterému jsem zajel. "Lils, Lily vstávej, jdeme se prospat do normální postele a brzo ráno vyjedeme." řekl jsem jí a ona se na mě dívala vražedným pohledem. "Co je?" zeptal jsem se a ona se odpoutala a vylezla. To jsem vyběhl z auta a chytl jsem jí za ruku. "Chci ti pomoct, to je to jediné! Já riskuji svůj život kvůli tobě a Emily a Mike taky, tak nám konečně začni věřit a začni dělat něco užitečného a přestaň se chovat jak namyšlená nána!" a na to mi přiletěla facka.
"Kreténe." řekla jediné slovo a pak šla za mnou na recepci, kde jsme si vzali pokoj a šli jsme na nahoru.
Byla tam pohovka a postel, na které se rozvalila Lily a já si lehl na gauč a celou dobu jsem nemohl spát, ale za to Lily spala podle mě dost klidně.

Ráno.
Nakonec jsem na chvíli usnul, a když jsem se probudil, u malého stolečku seděla Lily s croasantem a šálkem horké kávy. "Ahoj, kde jsi to sehnala."
"No i do motelu dováží něco dobrého."
"A mě jsi vzala taky?"
"Jo." odsekla a ukázala na stolek vedle mě..
"Dík." řekl jsem a sedl jsem si naproti ní. Koukala z okna na náměstí k autům a v očích se jí zaleskly zase slzy. "Co se děje?" zeptal jsem se a ona s zhluboka nadechla.
"Ty se mě ptáš, co se děje? Vidíš to, kam jsme to dopracovali?! Ne vlastně, kam já?! Mám před maturitou, dostala jsem se díky mému prospěchu a díky tomu, jak jsem byla úspěšná v soutěžích na vysněnou školu a jenom díky tomu, že žiješ se mi zkazilo všechno!" začala po mě ječet a nakonec mi vrazila facku a vyběhla z pokoje. Popadl jsem všechny věci a šel jsem je dát do auta. Lily seděla na lavičce a koukala na dálnici, jak se tam míhají auta. "Lily, že jsi se dostala na školu do New Yorku?"
"Jo, jak to víš?"
"Básnila jsi o tom ve škole od té doby, co tě přijali každý den." sedl jsem si vedle ní a usmál jsem se stejně jako ona.
"Jsou to sice 3 hodiny do New Yorku, ale můžeme pak jet i tam."
"A jak odmaturuji?"
"To nějak zařídím. Slibuji." zašeptal jsem a ona se ironicky usmála.
"To zrovna. Jedem." stoupla si a sedla si do auta, kde pustila nahlas písničky.


Z pohledu Justina
Po chvíli, co jsem se koukl jsem viděl, jak spala opřená o okýnko a najednou jí zazvonil mobil v prostředním kastlíku. Vzal jsem ho a na telefonu bylo Emiliino jméno. Nevěděl jsem, jestli to zvednout, ale nakonec jsem to zvedl.
Já: "Em, co chceš?"
Emily: "Nemůžu moc dlouho mluvit, je v pořádku?"
Já: "Až na to, že jí Alex znásilnil, je vyklepaná strachy a bojím se, že to nezvládne, jinak to celkem dává."
Emily: "Cože udělal?!" vyjekla.
Já: "Neječ, ještě tě někdo uslyší. Jak jsi na tom ty s Mikem?"
Emily: "Potřebujeme ještě chvíli času. Nesmíme zmizet všichni naráz. Hele, musím jít, pak mi napište, kde jste." a pak už nebylo nic slyšet. Jenom zvuk motoru a pak jsem uviděl motel, ke kterému jsem zajel. "Lils, Lily vstávej, jdeme se prospat do normální postele a brzo ráno vyjedeme." řekl jsem jí a ona se na mě dívala vražedným pohledem. "Co je?" zeptal jsem se a ona se odpoutala a vylezla. To jsem vyběhl z auta a chytl jsem jí za ruku. "Chci ti pomoct, to je to jediné! Já riskuji svůj život kvůli tobě a Emily a Mike taky, tak nám konečně začni věřit a začni dělat něco užitečného a přestaň se chovat jak namyšlená nána!" a na to mi přiletěla facka.

Naděje?

24. listopadu 2013 v 21:39 | N* |  Only my memories
"It's funny how some distance, Makes everything seem small, And the fears that once controlled me"
Hrálo jí ve sluchátkách, když jela tramvají. Vzpomínala na staré časy, když projížděla místy, kde vzpomínala na minulost.
Na krásnou inulost, která je teď pryč a všechno se jí sype pod rukama, jako písek v přespíacích hodinách.
Každé rozhodnutí udělá je blbě a všichni jí kritizují za každý špatný krok.
Když přijde domů má chuť se vším skončit. "Příští zastávka..." najednou jí to vytrhlo z myšlenek a věděla, že musí vystupovat. Vystoupila a koukala na vilu, která byla naproti ní. Upravila si tašku a věděla, že teď se ty špatné dny obrátí.
"Tak a jdu žít svůj sen." zašeptala, usmála se a rozeběhla se do schodů nahoru nahoře vyskočila a zašla do vily. Všichni se na ní koukali divně, byla mladá a nezkušená, ale pak viděla tu nádheru. Fotoaparát pro ni připravený na stojanu s vylepšeným přidělaným objektivem.
Jen si sundala tašku a bundu a všechno začalo. Začalo se všechno řídit jenom podle ní a ona opravdu věděla, že tohle je jenom začátek

Cesta

18. listopadu 2013 v 18:19 | N* |  Only my memories
Stála jsem na střeše a koukala jsem, jak se sníh snášel na velkou, ale malou Prahu.

Změna je život

16. listopadu 2013 v 18:21 | N* |  Diary
No, dneska jsme zase jako každý víkend hrály....

:( Ach jo

14. listopadu 2013 v 16:45 | N*
Nevím, jak jinak to nazvat, ale teď nevím, prostě nic nezvládám, všechno vám to dnes večer sepíšu a oběhnu affs ;)

Otázky again ;D

7. listopadu 2013 v 21:09 | N*
No a je tu další část, která se týká 3. vydeoodpovědích.

I will never leave you.

7. listopadu 2013 v 20:49 | N*
Nikdy jsem nevěřila, že budu mít takové idoly, které bych neopustila ani za nic, ale můj názor se změnil před skoro 5 lety.

Kam dál